Na začátku léta roku 2009 jsme se s maželem rozhodli, že bychom si mohli pořídit druhé dítě. A ejhle. Ani jsme nemuseli dlouho čekat, podařilo se nám hned napoprvé. Celé těhotenství bylo úplně jiné než u syna Vašíka. Hned od začátku jsem vnitřně tušila, že budeme mít holčičku.
Každý den během poobědového odpočinku, když syn spal a já nebyla unavená, jsme hodně meditovala a povídala si s ní. Viděla jsem, jak leží v nadýchaných pěřinkách a je jí dobře. Všechny testy i ultrazvuky byly v pořádku. Ve 33. týdnu jsem byla ošetřujícím gynekologem Mudr. Zlámalem odeslána do porodnice pro nízkou váhu plodu (hypotrofie). V porodnici na Obilném trhu mi udělali monitor, přeměřili mimi a došli ke stejnému závěru jako můj gynekolog a poslali nás domů.
Za dva týdny jsem vyrazila s malým baťůžkem na další běžnou kontrolu. Udělali mi monitor a asistent Hruban mě prohlédl ultrazvukem. Když skončil, bez jediného vyvětlení mě poslal znovu na monitor a odešel. Po chvíli se vrátil a následoval další ultrazvuk. Tam mi sdělil, že jsou nulové průtoky pupečníkem a že nemá cenu čekat a že půjdu okamžitě na sál....
Najednou okolo mě začaly běhat sestřičky. Odebraly mi krev, vyplnily jsme papíry a šla jsem na operační sál. Kolem desáté hodiny jsem vstoupila do ordinace ambulance a ve 13:25 (dne 10.3.2010) se nám narodila císařským řezem dcera Alenka (1 850 g a 44 cm). Po porodu malá nebyla schopna sama dýchat. Dali ji kyslíkovou masku a odvezli ji pryč. Měla jsem epidurální anestezii, takže jsem viděla a vnímala vše, co se dělo kolem.
Po porodu mě odvezli na pooperační oddělení. Zde jsem čekala dlouhých 7 hodin než přišla dětská doktorka mi oznámit, jak na tom dcera je. Alenka ležela v inkubátoru na Oddělení intermed/..., a byla pod kyslíkem neboť se jí špatně dýchalo a dle paní doktorky nebylo vyloučené, že skončí na oddělení JIP. Dcera je ale veliká bojovnice a na oddělení JIP neskončila.
Prvních několik dní si pobyla v inkubátoru pod kyslíkem a infuzní terapií, a pak se ještě ohřála pod alpským sluníčkem, protože dostala žloutenku.
Z porodnice jsem odcházela domů pátý den po porodu. Musela jsem se postarat o staršího syna Vašíka. Doma jsem ve dne i v noci po třech hodinách odstříkávala mléko a každý den jsem ho večer, až přišel manžel domů, vozila do porodnice. Mlíčko Alenka dostávala nejdřív sondou, a potom jsme zkoušeli postupně přikládat.
Od 19.března 2010 Alenka byla už v postýlce bez potíží, pěkně pila a váhově prospívala.
V pátek dne 26. března 2010 jsem nastupovala zpět do nemocnice tentokrát na hostinský pokoj a zkoušeli jsme, zda se Alenka rozkojí nebo ne. A částečně se zadařilo. Hned následující ponděli (29.3.) jsme si Alenku s váhou 2 040 g a délkou 46 cm odváželi domů s tím, že nesmíme chodit ven dokud nebude mít váhu 3 000 g.
Ještě v porodnici nám diagnostikovali mikrocephalii a hraniční centrální svalovou hypotonii. Oční vyšetření a sono mozku bylo v pořádku. Začali jsme rehabilitaci podle Vojtovy metody, měli jsme preventivně široké balení a na doporučení Dr. dostávala Alenka denně Vigantol a Pyridoxin 1/2 tablety.